Sklípkan (Brachypelma albopilosum)

 

Třída: Pavoukovci (Arachnida)
Řád: Pavouci (Aranea)
Čeleď: Theraphosidae
Druh: Sklípkan (Brachypelma albopilosum)
Výskyt: Jižní Amerika
Velikost: 3-9,5 cm
Hmotnost: Průměrně 85 g
Potrava: Hmyz, drobní obratlovci

Tento pozemní pavouk obývá Kostariku a okolní státy Střední Ameriky. Usidluje se v opuštěných norách, pod kameny nebo pod kusy kůry stromů. Je to středně velký pavouk velice mírné povahy, proto je také velmi často oblíbeným chovaným druhem. Potravou je mu různý hmyz a troufne si i na mláďata drobných obratlovců. V nebezpečí se staví do bojové pozice, kdy zvedá první pár nohou a odhaluje svá kusadla nebo vyčesává žahavé chloupky z vrchní části zadečku. Samičky jsou větší než samci a mohutnější a také žijí delší dobu. Zatímco sameček se dožívá v průměru okolo pěti let, samička se může dožít až dvaceti let. Na svou potravu zpravidla neútočí, čekají, až přijde ona k nim, nedělá jim žádné problémy ani delší doba půstu.

Sklípkany chováme v teráriu menších rozměrů, neboť pavouci dávají menšímu prostoru přednost a vzhledem k tomu, že na svou kořist vyčkávají v úkrytu, nemuseli by se jí ve velkém teráriu dočkat. Nepotřebuje výhřev, stačí pokojová teplota nebo žárovka s nejmenší watáží. Pro chov pavouků doporučuji lignocel, který je potřeba lehce zvlhčovat, obzvlášť pak v době svlékání. V této době v žádném případě nekrmíme, pavouk je velmi zranitelný a nedokáže se bránit případným útokům krmného hmyzu. Terárium nepotřebuje nijak zvlášť vybavení, postačí úkryt, kterým může být kokosová slupka nebo kůra a miska na vodu. Miska na vodu by měla být samozřejmě malá. Jako dekoraci můžete do terária použít umělou květinu, ale počítejte s tím, že ji budete muset často čistit od pavučin. Nezapomínejte z terária vysbírávat vysáté mrtvolky krmného hmyzu. Upozorňuji, že pokud naleznete svého pavouka, jak leží na zádech, nevyhazujte jeho, ale ihned vyčistěte terárium od všeho živého hmyzu, neboť se pavouk chystá svlékat a není mrtvý.

Náš sklípkan se jmenuje "Skanký". Je to samička, ale je mírně "podseklá", což znamená, že nedosáhla velikosti, jaké by dosáhnout měla. Dostala jsem ji od kamaráda, kterému se vylíhla v jeho chovu, ale on si jí nevšiml v substrátu a ona tam vyrůstala prakticky jen z boží vůle, až si jí po delší době všiml, ale to bylo už bohužel pozdě a nechalo to na ní tyto následky. Také není tak mírná, jak je u tohoto druhu zvykem, není tak žravá, ale za to je velice rychlá a mrzutá. Já jsem za ni i přesto ráda. Díky ní vám můžu popsat, jaké je pavoučí kousnutí. Bylo mi ctí být ochutnána již třikrát. Poprvé kousnutí zčervenalo, mírně nateklo a pekelně svědilo. Po týdnu po něm nebylo stopy. Podruhé kousanec jen zrůžověl a svědil o poznání méně než předchozí, po třech dnech po něm nebylo stopy. Naposledy jsem si kousance téměř nevšimla. Nesvědil, nenatekl, jen jemně zrůžověl a druhý den z něj nic nezbylo. Z toho vyplývá, že si člověk dokáže vytvořit protilátky na pavoučí kousnutí velice rychle. Věřím, že alergici by kousanec nesli hůře, ale pokud alergičtí nejste, nemáte se čeho bát. Sice se ze mě Spiderwoman nestala - bohužel, ale mrtvá také nejsem. Raději vám nastíním i situace, na které jsem doplatila. Poprvé jsem ji nechala lézt po mojí kamarádce, která to nezvládla a pustila ji na zem. Když jsem ji zvedala, kousla mě. Podruhé jsem bohužel na dni otevřených dveří naší školy nestačila říci našemu učiteli chemie, že pavouci mají velmi citlivý zadeček, neboť v něm mají všechny důležité orgány a cvrnkání tedy nesou velice špatně. Naposledy jsem se jí snažila zachránit před bratrovým psem, když se ji pokoušel ulovit ze stolu a mé prudké uchopení bylo asi příliš prudké... Proto se těmto situacím raději vyhýbejte. Jinak naše "Skanký" také dokázala vyléčit mojí maminku z velmi těžké arachnofobie a byla mým prvním splněným snem, tak ať je jaká je, jsem ráda, že je.

Nejen sklípkani, ale pavouci obecně patří k nejzajímavějším tvorům, žijícím na naší planetě. Jejich chov je důležitým odvětvím, neboť napomáhá k bourání nesmyslných mýtů o těchto tvorech, díky nimž jsou často vražděni. Je důležité pochopit, že i pavouci zde mají svou důležitou roli v ekosystému a svým způsobem nám pomáhají. Já osobně dávám přednost jedné malé pavučince před hejnem much. Navíc, těžko najdete méně náročného "domácího mazlíka".